Každý rok připraví laviny o život zhruba 150 lidí. Nejčastěji se jedná o lyžaře, horolezce či pěší turisty. Nebezpečí představují hlavně v horských oblastech, kde se nacházejí strmé svahy pokryté mohutnou sněhovou přikrývkou. Za pád laviny je ale v některých případech odpovědný i člověk, který ji svoji neopatrností může spustit. Jak se zachovat, když se na vás řítí lavina a jak zvýšit svoje šance na přežití?
Lavinou označujeme náhlý pohyb sněhu delší než 50 metrů, který se odtrhne ze sněhového pásma. Jednotlivé vrstvy sněhu mezi sebou mají určité napětí, pevnost a odpor tření. Ke vzniku laviny dojde v okamžiku, kdy je napětí na určitém místě větší než pevnost sněhové pokrývky a když je překonán odpor tření sněhové vrstvy o její podklad, a to vždy v jejím nejslabším místě. Lavina tedy může vzniknout, když:
- připadne nová vrstva sněhu
- změní se struktura sněhu při velkém oteplení nebo dešti
- zásah člověka (např. lyžaři, turisté) či zvířete
To, zda se lavina nakonec uvolní, závisí i na dalších faktorech, mimo jiné na síle větru nebo na vlhkosti sněhu. Platí, že v terénu s mokrým sněhem hrozí větší lavinové riziko, oproti místům s prašanem. Větší nebezpečí potom číhá i tam, kde je pod sněhovou pokrývkou travnatý povrch, oproti svahům tvořených sutí nebo skálami.
Na lavinu se lze připravit
Nemůžete-li si pomoci a laviny jsou pro vás výzvou, buďte alespoň řádně vybaveni a připraveni na to, že vás některá z nich smete. Jaká technologie vám pomůže přežít?
- lokátor/pípák – malé zařízení vysílající signál, před odchodem do hor si ho vezměte na sebe a zapněte.
- airbagový batoh – v krizi zatáhnete za provázek a batoh se nafoukne okolo hlavy a zad, rovněž dokáže vystřelit balónek, který usnadní vaši lokalizaci.
- lavinová sonda – dlouhá tyčka, kterou se prohledává lavina. Hodit se vám bude v momentě, kdy lavina zasype vašeho kamaráda.
- lavinová lopata – využijete v případě, že zasypaného kamaráda najdete pod vrstvou sněhu.
Experti uvádějí, že přežít v lavině lze 15 minut. Po jejich uplynutí začíná pravděpodobnost přežití značně klesat. Vše samozřejmě závisí na dalších okolnostech, jako je přítomnost vzduchu a možnost dýchání, fyzická kondice zasypaného člověka a hlavně to, jak moc ho zranil již samotný pád laviny. Co zvýší vaše šance na záchranu, když se ocitnete ve sněhovém pekle?
- zachovejte chladnou hlavu – byť je to hodně těžké, snažte se zůstat v klidu a dostat mimo dráhu laviny, odhoďte lyže, hůlky nebo těžký batoh a pokuste se “dokraulovat” k okraji laviny, na její povrch nebo se chytit velkých částí.
- dejte si ruce přes ústa – v momentě zpomalení laviny dejte ruce před ústa a vytvořte si vzduchovou kapsu, zvolte pozici v klubíčku a odstraňte si z dýchacích cest sníh.
- zůstaňte v klidu – se sněhem nebojujte, abyste si nespotřebovali vzduch, dokud nad sebou neuslyšíte pohyb, tak ani nekřičte, zbytečně se vyčerpáte.
- zkuste si odplivnout – opatrně si odplivněte, abyste se zorientovali, zkuste prohrabat sníh a vystrčit ruku ven. Možná si jí někdo ze záchranářů všimne.
Zbytečně neriskujte
Základem toho, jak přežít lavinu, je do žádné se nedostat. Při výletech do hor proto vždy sledujte lavinové zpravodajství, řiďte se doporučením horské služby a sami si nastudujte, jak rozpoznat rizikové svahy. K orientaci pro tyto účely slouží hlášené stupně lavinového nebezpečí. V každém případě byste před túrou nebo odchodem na sjezdovku měli někomu říct alespoň přibližně, kde se budete pohybovat, případně název sjezdovky, ideálně potom GPS souřadnice.
I když budete mít teorii, jak se chovat v lavině, v malíku, neznamená to, že ji přežijete. K tomu potřebujete hlavně hromadu štěstí, vzduchovou kapsu a rychlou pomoc od kamarádů, kteří lavině unikli. Ani to nejlepší vybavení vás zachránit nemusí.