Na našem území mohou řidiči využívat zatím necelých 1 240 kilometrů dálnic. Původně se počítalo s dokončením základní dálniční sítě spojující největší města a hraniční přechody na hlavních tazích do zahraničí v roce 2010. I když se toto téma objevuje v programu snad všech politických stran, novým nejbližším termínem pro dohotovení sítě je rok 2050.
Jak to všechno začalo
První konkrétní návrhy zbudovat na tehdejším území Československa dálnice se objevují už v roce 1935. Jednalo se o projekt spojující Plzeň a Košice. Druhý záměr pak plánoval propojení měst Cheb a Chrust na dnešní Zakarpatské Ukrajině. Ani jedna z těchto myšlenek se ale neujala.
Podepsáním Mnichovské dohody v září 1938 přišlo Československo o část svého území, a když byl v březnu 1939 vyhlášen samostatný Slovenský štát, omezila se příprava výstavby dálnic finálně jen na území Čech, Moravy a Slezska.
Během válečných let skutečně došlo k vybudování několika kilometrů dálnic, válka si ale žádala své a na dokončení úseků nakonec nebyl dostatek materiálu.
Suma sumárum bylo na našem území po skončení druhé světové rozestavěno necelých 190 kilometrů dálnic, mimo jiné i několik kilometrů dálnice Praha – Brno – slovenská hranice, dnešní D1.
K dalšímu boomu ve výstavbě došlo vlivem politických událostí až koncem šedesátých let minulého století. V roce 1971 byl zprovozněn úsek mezi Prahou a Mirošovicemi a v roce 1980 pak slavnostně otevřena dálnice z Prahy do Brna.
Spočítejte si rychle povinné ručení
Děkujeme za Váš zájem.
Budeme Vás co nejdříve kontaktovat.
Než vám zavoláme, prohlédněte si
nabídky cestovního pojištění.
Jak to vypadá dnes
Celková délka již naplánované dálniční sítě je zhruba 2 130 kilometrů, zrealizováno je zatím necelých 1 240 kilometrů. Hustota dálnic v ČR je tedy přibližně 15 km na 1 000 km². Oproti zemím se srovnatelnou hustotou obyvatel o něco zaostáváme. Po dostavění navržené dálniční sítě bychom se pak hustotou 27,5 km dálnic na 1 000 km² vyrovnali Slovinsku, například Německu se s jeho necelými 35 kilometry ale nepřiblížíme.
Datum úplného dokončení je však stále v nedohlednu. Hlavním problém zřejmě není
v samotné výstavbě, ale už v přípravě staveb, která je spojená hlavně v získávání územních rozhodnutí a stavebních povolení. Na vině je jak neustálé odvolávání účastníků stavebního řízení, tak i řešení situace ohledně chráněných druhů rostlin a živočichů a zdlouhavá vyjednávání s vlastníky pozemků.
Výhled do budoucna
Přestože není základní dálniční síť ani po tolika letech dokončena, plánuje stát již nyní výstavbu dalších stovek kilometrů. Naskýtá se otázka, zda je to rozumné, vezmeme-li v potaz, že velká část již fungujících kilometrů dálnic je ve špatném stavu a rychlost výstavby nových úseků probíhá podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu tempem 16 kilometrů za rok. Na druhou stranu s ekonomickým růstem se bude zvyšovat kamionová i osobní doprava a do budoucna tak bude potřeba vymyslet náhradní trasy, odlehčit pražskému okruhu a spojit obvodové regiony.
Oproti současné dálniční síti, která většinou končí nebo začíná v Praze, by nové dálnice měly obkroužit Českou republiku. Propojily by krajská města Karlovy Vary, České Budějovice a Brno, na severu potom Ústí nad Labem, Liberec a Hradec Králové. Řidiči by tak již nemuseli volit alternativní trasy po silnicích I. třídy. Kdy by se ale mělo s výstavbou začít je ve hvězdách. Jen dokončení stávající dálniční sítě je práce na minimálně 20 až 30 let.
Mapa Silniční a dálniční síť v ČR převzata z www.rsd.cz.