Až 80 % všech informací přijímáme zrakem, který je tím pádem naším nejdůležitějším smyslem. Zejména za volantem by naše oči měly pracovat perfektně. Musí spolehlivě zvládat vidění na blízko i na dálku, prostorové vidění i vidění za tmy při současném oslnění světlomety ostatních aut. Testy zraku řidičů však opakovaně ukazují, že spousta českých řidičů špatně vidí, aniž by to tušili a svou zrakovou vadu nějakým způsobem řešili.
Kolik je na silnicích „slepých vrahů“?
Na problematiku špatného vidění řidičů upozorňuje projekt Slepí vrazi, jehož partnery jsou Autoklub ČR a BESIP. V rámci této osvětové kampaně proběhlo v loňském roce v Česku i na Slovensku měření zraku řidičů, kterého se zúčastnilo celkem 2 880 lidí. Toto jsou některá zjištění:
- pouze 25 % řidičů má zrak v pořádku
- 58 % řidičů si myslí, že má dobrý zrak
- 71 % řidičů ve skutečnosti potřebuje korekci zraku
- 74 % řidičů nebylo za poslední rok na kontrole zraku
- 40 % řidičů bylo na kontrole zraku před 5 či více lety
- 8 % řidičů by kvůli špatnému zraku vůbec nemělo řídit
Spočítejte si rychle povinné ručení
Děkujeme za Váš zájem.
Budeme Vás co nejdříve kontaktovat.
Než vám zavoláme, prohlédněte si
nabídky cestovního pojištění.
Nejčastější oční vady
Problémem je především to, že řidiči o své zrakové vadě často neví. Zrak se totiž zhoršuje postupně, takže je celkem snadné si na něj postupně zvyknout. Špatný zrak navíc ani nebolí, nic nás tedy nenutí dojít si k lékaři. Ani ti, kteří již brýle nosí, nemusí mít vyhráno a nemusí vidět perfektně – je možné, že s odstupem času nejsou naměřené dioptrie již dostačující.
Nejčastějšími vadami, které zatěžují zrak řidičů, jsou:
- Krátkozrakost. Při řízení se projevuje tak, že řidič pozdě vidí a pozdě reaguje na vzdálenější věci (ostatní auta, překážky na vozovce, směrové cedule apod.).
- Dalekozrakost. Řidič nevidí ostře, se zpožděním reaguje na ostatní vozidla, má potíže se čtením směrových cedulí. Navíc neustálým zaostřováním dochází k únavě a k bolestem hlavy.
- Astigmatismus. Zdá se, že řidič vidí ostře, ale může se stát, že při rychlém pohledu zaměňuje tvary. Při řízení může mít tato vada za následek problémy s odhadem vzdálenosti.
- Šilhání. Řidič, který šilhá, může mít problém s odhadem vzdálenosti a s prostorovou orientací. Při pohledu do zpětného zrcátka může dokonce vidět dvojitě.
- Vetchozrakost. Řidič přestává dobře vidět na blízko, má tedy problém se čtením údajů na přístrojové desce nebo na navigaci. Může mít také problém s přeostřením na dálku.
Kdy k lékaři?
Současná legislativa ukládá řidičům (kromě profesionálních, kteří chodí na lékařské prohlídky častěji) navštívit lékaře pouze při žádosti o vydání řidičského průkazu a následně až ve věku 65 let. Chodit na pravidelné prohlídky k očnímu lékaři by však mělo být v zájmu každého z nás, a to alespoň jednou za dva roky, ideálně ovšem každý rok. Netýká se to pouze starších řidičů – zrak se může zhoršovat i v mladším věku. Jde přece o bezpečnost nás všech.