Na jaké přírodní nástrahy na silnicích se v zimě připravit

28.11.2019

Většina z řidičů má již na zimu přezuto, jak je to ale se zimní výbavou? A co všechno je potřeba vozit s sebou? Na takovou otázku neexistuje univerzální odpověď. Jedni jezdí v provozu, kde se se sněhem setkají za celou zimu velice sporadicky a jiní se se sněhovými závějemi potýkají dennodenně. Stáří vozidla a jeho stupeň výbavy je jedním z dalších důležitých kritérií při výběru zimní výbavy. Škrabka a smetáček je základ, v horských oblastech je vhodné připojit i lopatu a sněhové řetězy. Štěstí přeje připraveným, na co se tedy při přípravě vozu na zimní provoz zaměřit, abychom eliminovali vliv nepříjemného překvapení při náhlé změně počasí?

Na jaké přírodní nástrahy na silnicích se v zimě připravit
  • Pneumatiky – správné obutí vozu je základ. Pneumatiky musí splňovat minimální hloubku dezénu 4 mm, neměli by být staré, opotřebení materiálu se projevuje nejen ztrátou hmoty, ale i změnou složení a tím pádem horší přilnavostí. Neméně důležité je i správné nahuštění.
  • Akumulátor – největší zkouškou životnosti prochází v zimě akumulátor. Pochybujete-li o dobrém stavu baterie, můžete si v servisu objednat zátěžový test.
  • Olej – nízké teploty jsou pro motor při startu zatěžkávací zkouškou, proto je dobré zkontrolovat, případně vyměnit olej, jehož stav má na chod motoru zásadní vliv.
  • Stěrače a směs do ostřikovačů – v prudkém dešti nebo sněhové vánici oceníte správnou funkčnost stěračů, stačí zkontrolovat stav gumiček. Nezapomeňte vyměnit letní směs do ostřikovačů za zimní, ta by mohla nadělat více škody nežli užitku.

Spočítejte si rychle povinné ručení


Odesláním formuláře tlačítkem Zobrazit 10 nabídek souhlasíte se zpracováním Vámi zadaných osobních údajů – Informace o zpracování osobních údajů

S jakými přírodními jevy se na silnici v zimě můžete setkat?

Spolu se změnou počasí přichází nejen výměna výbavy, ale i změna způsobu jízdy. Někteří řidiči se v zimě jezdit bojí, proto raději vymění volant za městskou hromadnou dopravu. Časté mlhy, snížená viditelnost a odlišné jízdní vlastnosti jsou pro některé řidiče nepřekonatelnou překážkou.

Šero

Zimní období je charakteristické nízkým podílem denního světla, většinou tak jezdíme za šera nebo za tmy. Vidíme tak bezprostředně jen to, co je osvětleno reflektory vozu nebo venkovním osvětlením, což mnohdy nestačí k dostatečně rychlé reakci.

  • zkontrolujte všechna světla, zda svítí a jsou čistá
  • zkontrolujte nastavení sklonu předních světlometů, aby neoslňovala protijedoucí vozidla
  • v rizikových místech, kde se mohou vyskytovat chodci, snižte rychlost
  • jezděte odpočatí

Déšť

Ještě než teploty spadnou pod bod mrazu nebo naopak při odtávání sněhové pokrývky, může být na vozovce voda, která při nedostatečném odvodu pneumatikou zapříčiní ztrátu přilnavosti vozidla k povrchu komunikace. Při aquaplanningu ztrácí řidič kontrolu nad svým vozem.

  • zkontrolujte dezén pneumatiky, zda je dostatečně hluboký
  • udržujte pneumatiky v čistotě – stačí je zbavit bahna a hrubších nečistot, které zůstávají v dezénu pneumatik
  • zkontrolujte tlak v pneumatikách (podhuštěné pneumatiky hůře odvádí vodu)
  • při aquaplanningu nebrzděte ani nepřidávejte plyn, jen sešlápněte spojku a řízení držte ve směru jízdy

Mlha a sníh

Novější automobily dokáží rozpoznat intenzitu světla a samy přepnout z denního svícení na potkávací světla, ty ale za mlhy, sněžení nebo hustého deště podle zákona č. 361/2000 Sb. v § 32 nestačí. I přesto, že se mlhovky nepoužívají často, je nezbytné, aby řidič věděl, jak je zapnout v případě potřeby.

  • mlhovky se nesmí ani nadužívat, jejich intenzivní světlo by mohlo obtěžovat ostatní řidiče
  • v mlze nepoužívejte dálková světla, ty se od miniaturních kapiček vody odráží, čímž se vytváří nepropustná bílá stěna
  • nezapínejte mlhová světla pokud je viditelnost delší než 100 metrů
  • při mlze často nepoznáte, zda nejsou zamlžená i okna. Aby se zbytečně nezhoršil výhled z vozu, je vhodné zapnout i vyhřívání čelního a zadního skla.

Černý led

Černý led vzniká při kontaktu vlhkosti ze vzduchu se studenou vozovkou nebo v případě, kdy dojde k prudkému poklesu teploty (např. rozdílem mezi denní a noční teplotou) a vlhká, respektive mokrá vozovka, zmrzne. Mezi nejnebezpečnější úseky patří nadjezdy, mosty a místa, kam se nedostane slunce (např. lesní úseky komunikací). Zrádnost černého ledu spočívá v tom, že je těžko rozpoznatelný od “obyčejné” vlhkosti, řidič tak může mít dojem, že je vozovka mokrá a přitom je pokrytá ledem. Jak (ne)reagovat?

  • nebrzděte
  • uberte plyn
  • sešlápněte spojku
  • držte řízení přímo
Hledat na webu Srovnátor.cz