Každá silnice a dálnice má své číselné označení. Setkáváme se s ním na směrových tabulích u silnic, na mapách, používají ho také navigace a plánovače tras. Číslování silnic pochopitelně neprobíhá náhodně, ale podléhá určitému systému. Ten je jednoduchý a měl by se v něm orientovat každý řidič.
Česká silniční síť
Pozemní komunikace se v Česku dělí na čtyři kategorie:
- dálnice, jejichž vlastníkem je stát,
- silnice, které se dělí do 3 tříd a jejichž vlastníkem je stát, resp. kraj,
- místní komunikace, které vlastní obec,
- účelové komunikace, které mohou mít i soukromého vlastníka.
Dálnice a silnice I. třídy
Nejvýznamnějším typem komunikace jsou nepochybně dálnice. Vůbec první dálniční úsek (úsek z Prahy do Mirošovic) byl dokončen v roce 1971, jeho výstavba však byla zahájena už o 32 let dříve. V současné době je česká dálniční síť dlouhá téměř 1 300 km. Dálnice se u nás označují písmenem D a jednociferným nebo dvojciferným číslem. Na dopravním značení je uveden jen číselný údaj bez písmene D a značka má červený podklad. Aktuálně má nejnižší číslo Pražský okruh (D0), nejvyšší naopak dálnice vedoucí z Ostravy do Frýdku-Místku (D56).
Silnice rozděluje celostátní systém do 3 tříd, a to podle jejich dopravního významu a stavebně-technického vybavení. Silnice I. třídy slouží pro dálkovou a mezistátní dopravu a vlastní je (stejně jako dálnice) stát. Označují se jednociferným nebo dvojciferným číslem, které má na dopravních značkách modrý podklad. Některé silnice I. třídy mohou být doplněny značkou “Silnice pro motorová vozidla” (auto na modrém podkladu), která posouvá maximální hranici rychlosti na 110 km/h (lokálně je možné rychlost zvýšit i na 130 km/h).
Na dálnice a silnice I. třídy se umisťují žluté kilometrovníky, které vyznačují vzdálenost od počátku komunikace (v kilometrech). Na silnicích nižších tříd kilometrovníky nenajdeme.
Evropské mezinárodní silnice
Po některých dálnicích a silnicích I. třídy procházejí Českou republikou mezinárodní silnice, které jsou součástí evropské mezinárodní sítě. Tyto silnice mají před číselným označením písmeno E a na dopravním značení mají zelený podklad. Českou republikou prochází takových silnic třináct.
Spočítejte si rychle povinné ručení
Děkujeme za Váš zájem.
Budeme Vás co nejdříve kontaktovat.
Než vám zavoláme, prohlédněte si
nabídky cestovního pojištění.
Silnice II. a III. třídy
Silnice II. a III. třídy jsou ve vlastnictví kraje, na jehož území se nacházejí. Označení silnic II. třídy má podobu trojciferného čísla na modrém podkladu, silnice III. třídy nesou označení čtyřciferné či pěticiferné. V terénu ani v běžných mapách se ale silnice III. třídy obvykle neznačí, s číselným označením se můžeme setkat pouze v úředních dokumentech, speciálních mapách nebo třeba na mostech. Číslování silnice III. třídy zpravidla vychází z označení silnice II. třídy, na kterou silnice nižší třídy navazuje.
V psaném projevu se silnice všech tříd označují s použitím lomítka – např. II/332 je označení pro silnici druhé třídy číslo 332.
Pro zařazení do konkrétní kategorie a třídy musí komunikace splnit určitá kritéria. Základní parametry komunikace určuje tzv. kategorijní znak, který pro konkrétní kategorii komunikace stanovuje návrhovou rychlost a celkovou šířku komunikace.